top of page

Náhradní mateřství je běh na dlouhou trať, pro některé ženy je však jedinou možností


Touží po dítěti, ale přirozenou cestou to nejde. Párů, kde žena nemůže počít nebo donosit dítě bez pomoci ostatních, přibývá. Naštěstí je zde náhradní neboli surrogátní mateřství, které umožňuje mít potomka s vlastní genetickou výbavou i těm ženám, které by jej jinak z medicínského důvodu nikdy mít nemohly.


Kdo je kdo

Nejslavnější náhradní matkou je zřejmě Phoebe ze seriálu Přátelé. Ta svému bratrovi a jeho partnerce porodila dokonce trojčata. Jak je to ale s náhradním mateřstvím mimo seriálový svět? Náhradní mateřství je proces, kdy je embryo biologických rodičů pomocí metod asistované reprodukce vloženo do dělohy náhradní matky, která dítě donosí, porodí a následně se jej vzdá.

Náhradní matkou se může stát žena, které je mezi 18 a 39 lety a má za sebou porod či porody bez komplikací. Další podmínkou je výborný zdravotní stav, který ověří hned několik vyšetření. Důležité je také zhodnocení psychického stavu náhradní matky, ta si musí plně uvědomovat náročnost situace i všechny důsledky toho, že se bude po porodu dítěte muset vzdát. Výhodou je, pokud je žena svobodná či rozvedená. V případě vdané ženy totiž vstupuje do procesu náhradního mateřství také její manžel, což celý proces komplikuje.


Náhradní mateřství je poslední možností

Náhradní mateřství bývá poslední možností a lékaři k němu přistupují jen v odůvodněných případech, když už jsou všechny ostatní metody vyčerpány. Jedná se například o situace, kdy má žena poškozenou děložní dutinu, srůsty na děloze nebo nízkou děložní sliznici, která nenarůstá do potřebné výšky a neposkytuje embryu vhodné podmínky k zahnízdění. K surogátnímu mateřství se přistupuje také při indikací z jiných oborů nebo pokud žádný jiný postup není vhodný. V České republice se pomocí náhradního mateřství narodí asi sto dětí za rok.


Na první pohled je to jednoduché

Žadatelský pár se sám nebo prostřednictvím kliniky asistované reprodukce spojí s náhradní matkou, která jejich dítě donosí. Podle českého práva je ale matkou dítěte žena, která ho porodila. Lékaři tedy předávají potomka buď jí, nebo biologickému otci, který se před porodem na matrice přihlásí k otcovství. Po porodu se náhradní matka před soudem dítěte vzdá a umožní biologické matce jeho adopci. Celý proces je ale velmi složitý a přináší řadu úskalí. A to jak pro biologické rodiče, tak pro náhradní matku. Navíc samotné nalezení náhradní matky může trvat i několik měsíců. Nejvhodnější je, když se náhradní matkou stane někdo z okolí neplodného páru.

Situaci komplikuje i fakt, že český právní řád se náhradnímu mateřství vlastně nevěnuje. Náhradní mateřství tedy není zákonem zakázáno ani povoleno, celý proces probíhá v šedé zóně a jakékoliv uzavřené dohody a smlouvy jsou právně nevymahatelné. Přítomnost právníka u celého procesu je tedy nezbytná.


Náhradní mateřství není a nemůže být placené

Aby nedošlo k trestnému činu obchodování s dětmi, nesmí být náhradní mateřství honorované. Náhradní matka má pouze právo na kompenzaci ušlé mzdy, léčby či cestovních nákladů. Výše finanční kompenzace je vždy na dohodě žadatelského páru a náhradní matky, centra asistované reprodukce do ní nezasahují. Žadatelský pár také hradí lékařské výkony spojené se samotnou asistovanou reprodukcí. V drtivé většině případů tato úhrada nespadá do úkonů hrazených zdravotními pojišťovnami, celý proces tedy plně hradí žadatelský pár v rámci samoplatby. Mezi náklady, které dvojice hradí, patří například odběr pohlavních buněk, hormonální stimulace ženy a transfer embrya. Ceny za celý proces se mohou na jednotlivých klinikách mírně lišit. Je však možné říct, že náhradní mateřství může vyjít na několik set tisíc korun.

Comments


bottom of page